Naše pomoc Vysočině v boji proti kůrovci
Kronospan pomáhá Vysočině v boji s kůrovcovou kalamitou
Lesní hospodářství v Česku aktuálně čelí krizi způsobené kůrovcovou kalamitou nebývalého rozsahu a Vysočina patří mezi kraje nejvíce postižené kůrovcem. V rámci regionu pomáhá situaci řešit především jihlavský Kronospan.
Ten přednostně odebírá napadené dřevo od vlastníků lesů v regionu ve snaze zmírnit ekonomické dopady kalamity. „Několikanásobně jsme navýšili odběry dřeva z celého kraje. Malým vlastníkům pomáháme i s přepravou pokácených stromů, abychom pomohli překlenout nedostatek dopravních kapacit.“ potvrdil jednatel Kronospanu Martin Dvořáček.
Příčiny vzniku kalamity
Existuje celá řada příčin pro stávající nepříznivou situaci. Mezi ty hlavní patří dlouhodobý nedostatek půdní vláhy se spolupůsobením změn klimatu. K tomu přistupuje nepružnost současného systému provádění prací v lese, obecný nedostatek pracovních sil v lesnictví, přestárlé porosty atd. Současný model monokulturního hospodaření v lesích podle platné právní úpravy neposkytuje dostatečnou možnost asanace porostů napadených kůrovci.
„Na řadě míst dochází k nekontrolované destrukci lesních ekosystémů, což na mnoha místech Vysočiny způsobuje plošné odumírání porostů napříč věkovými stupni,“ vysvětluje Karel Černý, který má v Kronospanu na starosti nákup dřeva.
Těžba dřeva se na Vysočině téměř ztrojnásobila
Zatímco v minulých letech se na Vysočině ročně vytěžilo kolem 1,5 milionů m3 dřeva, aktuálně se těží téměř 4,5 milionů kubických metrů kůrovcového dřeva. „Dřevařské firmy nejsou schopny tak rychlý nárůst těžby zpracovat, a tak část kůrovcového dřeva zůstává v lese. V Kronospanu Jihlava přijmeme milion kubíků kůrovcového dřeva z Vysočiny ročně. Tento objem by jinak zůstal dál ležet v lesích,“ upozorňuje vedoucí nákupu dřeva v Kronospanu Vladislav Šarudi. Řešení aktuální kůrovcové kalamity je celospolečenský problém. Vedení firmy se proto rozhodlo maximálně podpořit lesníky z regionu.
Kronospan pomáhá s likvidací dřeva místním
Veškeré dřevo, které se nyní v Kronospanu zpracovává, pochází z Vysočiny. Nebylo to tak vždy. Dodavatelé vozili dřevo z celé republiky. „Jako reakci na kůrovcovou kalamitu jsme se rozhodli ukončit obchodní vazby s našimi dlouholetými dodavateli a dali jsme přednost regionálním dodavatelům. Z pohledu budoucnosti to nebylo vůbec jednoduché rozhodnutí,“ potvrzuje Vladislav Šarudi. Kronospan Jihlava tak třetím rokem pomáhá vlastníkům lesů na Vysočině s likvidací napadeného dřeva. Touto pomocí se snaží snížit ekonomické dopady kůrovcové kalamity tak, aby majitelé lesů mohli alespoň z části přistoupit k asanaci zničených porostů na Vysočině.
Kronospan maximálně vyhověl v objemech odběrů kůrovcového dřeva Správě městských lesů Jihlava a pomohl také desítkám lesních družstev a obcím. „Objem dřeva od Správy městských lesů Jihlava vzrostl za poslední tři roky na sedminásobek. Stejně budeme spolupracovat i v letošním roce, dokonce předpokládáme, že odběr dřeva ještě mírně poroste,“ vypočítává jednatel Kronospanu Martin Dvořáček. Jeho slova potvrzuje Václav Kodet ředitel Správy městských lesů Jihlava: „Bez Kronospanu bychom si v současné situaci nevěděli rady a neměli bychom kůrovcové dřevo kam dávat. V loňském roce byl naším největším odběratelem.“
Dřevozpracující průmysl má strategický význam
V roce 2019 překročila kůrovcová kalamita těžební kapacity lesnického sektoru České republiky. Obtížnou situaci podtrhl i celoevropský nadbytek kalamitního dříví způsobený větrnými vlivy na jihu Evropy. Česko se v tuto chvíli řadí mezi světovou špičku ve vývozu nezpracované kulatiny, řeziva, palet a surových materiálů na bázi dřeva. V následujících letech tak lze očekávat celoplošné negativní dopady v rámci celé ČR. Je proto důležité investovat i do rozvoje zpracování dřeva. Jen pokud CO2 zůstane vázané ve dřevě (ve výrobcích ze dřeva), nedochází k jeho uvolňování do atmosféry tak, jak se to děje, pokud se například spálí nebo nechá zetlít v lese. Nárůst aktivit při zpracování dřeva tak významným způsobem pomůže snížit podíl CO2 v atmosféře. To je pro budoucnost jeden z nejdůležitějších celospolečenských cílů.
