Fakta o formaldehydu v Jihlavě
Formaldehyd je velmi často zmiňován v souvislosti s působením Jihlavské společnosti Kronospan. Kolem podílu tohoto dřevozpracujícího závodu na emisích formaldehydu, jeho vlivu na životní prostředí a zdraví obyvatel Jihlavy koluje mnoho zavádějících informací. Tyto informace jsou založeny na historických dojmem a mýtech. Fakta však dokládají něco zcela jiného. V lednu 2019 zpracoval nezávislý a autorizovaný odborník pro hodnocení zdravotních rizik RNDr. Bohumil Pokorný, CSc., studii zhodnocující zdravotní rizika expozice formaldehydem z emisí společnosti Kronospan v Jihlavě.
Studie dokládá, že podíl Kronospanu na emisích formaldehydu v Jihlavě je velmi nízký a zdravotní rizika pro občany prakticky nulová.
„Z výsledků nezávislé odborné studie jasně vyplývá, že pro obyvatele Jihlavy včetně jejích 16 místních částí, jakožto i 14 okolních obcí, je akutní i chronické riziko expozice formaldehydu nevýznamné, tedy ze zdravotního hlediska plně akceptovatelné a v případě chronické expozice a pak prakticky nulové,“ ubezpečil RNDr. Bohumil Pokorný, CSc.
Nezávislá odborná studie RNDr. Bohumila Pokorného, CSc., dále uvádí, že na zátěži vnějšího prostředí ve městě Jihlava se Kronospan podílí pouze z 3,5 %. Největším zdrojem formaldehydu ve městě je doprava s 82,9 % a dále pak lokální topeniště s 13,6 %.
Z uvedeného plyne, že snížení emisí formaldehydu v Jihlavě by pomohla především optimalizace dopravní sítě, například již tak dlouho odkládaná stavba jihovýchodního obchvatu.
Jihlava má ale čisté ovzduší
Porovnáme-li koncentrace formaldehydu ve volném ovzduší vybraných evropských měst, je na tom Jihlava se svým průměrem 1,24 µg/m3 formaldehydu velmi dobře a znamená to, že se řadí mezi lokality s čistým ovzduším.
„Celkové koncentrace formaldehydu ve volném ovzduší v Jihlavě jsou velmi podobné jako v severských městech Evropy, což kontrastuje s velkoměsty typu Řím, Athény s jejich průměry značně převyšujícími jednotky mikrogramů,“ zmínil Pokorný.
Jako vstupní podklad pro studii RNDr. Bohumila Pokorného, CSc., byla využita rozptylová studie Mgr. Jakuba Bucka z roku 2018. Rozptylová studie detailní zpracovává výsledky autorizovaných měření emisí formaldehydu z činnosti Kronospanu.
Identická data použila také nezisková organizace Arnika k hodnocení znečišťovatelů ČR za uvedený rok. Arnika však ve svém žebříčku porovnává látky, jejichž vliv na životní prostředí není srovnatelný. Jak sám expert Arniky Milan Havel pro ČTK řekl, slabosti jejich žebříčku je, že v nich není zhodnocena účinnost jednotlivých škodlivin z hlediska jejich objemu. Arnika nezohledňuje rizika příslušných emisních koncentrací látek, z jejichž součtu je její žebříček sestaven. Nezachycuje ani vliv těchto látek na životní prostředí, ani skutečnou expozici obyvatel touto škodlivinou.
Kde se bere formaldehyd
Pro pochopení problematiky formaldehydu je dobré znát základní informace o jeho vzniku a působení ve vnějším a vnitřním prostředí. Zdrojů formaldehydu ve vnějším prostředí je hned několik.
Zdroje formaldehydu ve vnitřním prostředí
Formaldehyd je látka, která se běžně vyskytuje i ve vnitřním prostředí. Zde se mezi zdroje emisí řadí především materiály, které jsou běžnou součástí vybavení interiérů, ale například i kouření.
Limit pro formaldehyd ve vnitřním prostředí
stanovila Světová zdravotnická organizace až v roce 2010, a to ve výši 60 µg/m3. Do této doby nebyl formaldehyd ve vnitřním prostředí vnímán jako látka, jejíž množství je třeba regulovat.
Vnější versus vnitřní prostředí
“Pokud porovnáme koncentrace formaldehydu ve vnitřním a vnějším prostředí a uvědomíme si, že lidé ve městech tráví více času v uzavřených prostorech, zjistíme, že právě zde jsou vystaveni největšímu působení této látky,“ uzavřel RNDr. Bohumil Pokorný, CSc.
Uvedená fakta a měření zřetelně ukazují na velmi nízký podíl Kronospanu na emisích formaldehydu v Jihlavě a na prakticky nulové zdravotní riziko pro občany. Tento stav je výsledkem dlouhodobého úsilí společnosti Kronospan o modernizaci všech důležitých technologických uzlů výroby. Rozhodujícími investicemi byly instalace dvou špičkových filtrační systémů UTWS v letech 2007 a 2014 s celkovými náklady ve výši 1,2 miliardy Kč.
Každá nová investice do moderních zařízení a technologií je připravován tak, aby přinesla především snížení dopadů z činnosti výroby společnosti na životní prostředí. Je při tom využíváno nejnovějšího know-how celé skupiny Kronospan.
Kronospan investuje nejen do technologií minimalizujících dopady z výrobní činnosti na životní prostředí, ale i do vývoje výrobků se sníženou emisí formaldehydu.
