Fakta

Kronospan pomáhá Vysočině v boji s kůrovcovou kalamitou

Lesní hospodářství v Česku aktuálně čelí krizi způsobené kůrovcovou kalamitou nebývalého rozsahu a Vysočina patří mezi kraje nejvíce postižené kůrovcem. V rámci regionu pomáhá situaci řešit především jihlavský Kronospan.

Ten přednostně odebírá napadené dřevo od vlastníků lesů v regionu ve snaze zmírnit ekonomické dopady kalamity. „Několikanásobně jsme navýšili odběry dřeva z celého kraje. Malým vlastníkům pomáháme i s přepravou pokácených stromů, abychom pomohli překlenout nedostatek dopravních kapacit.“ potvrdil jednatel Kronospanu Martin Dvořáček.

Příčiny vzniku kalamity

Existuje celá řada příčin pro stávající nepříznivou situaci. Mezi ty hlavní patří dlouhodobý nedostatek půdní vláhy se spolupůsobením změn klimatu. K tomu přistupuje nepružnost současného systému provádění prací v lese, obecný nedostatek pracovních sil v lesnictví, přestárlé porosty atd. Současný model monokulturního hospodaření v lesích podle platné právní úpravy neposkytuje dostatečnou možnost asanace porostů napadených kůrovci.

„Na řadě míst dochází k nekontrolované destrukci lesních ekosystémů, což na mnoha místech Vysočiny způsobuje plošné odumírání porostů napříč věkovými stupni,“ vysvětluje Karel Černý, který má v Kronospanu na starosti nákup dřeva.

Těžba dřeva se na Vysočině téměř ztrojnásobila

Zatímco v minulých letech se na Vysočině ročně vytěžilo kolem 1,5 milionů m³ dřeva, aktuálně se těží téměř 4,5 milionů kubických metrů kůrovcového dřeva. „Dřevařské firmy nejsou schopny tak rychlý nárůst těžby zpracovat, a tak část kůrovcového dřeva zůstává v lese. V Kronospanu Jihlava přijmeme milion kubíků kůrovcového dřeva z Vysočiny ročně. Tento objem by jinak zůstal dál ležet v lesích,“ upozorňuje vedoucí nákupu dřeva v Kronospanu Vladislav Šarudi. Řešení aktuální kůrovcové kalamity je celospolečenský problém. Vedení firmy se proto rozhodlo maximálně podpořit lesníky z regionu.

Kronospan pomáhá s likvidací dřeva místním

Veškeré dřevo, které se nyní v Kronospanu zpracovává, pochází z Vysočiny. Nebylo to tak vždy. Dodavatelé vozili dřevo z celé republiky. „Jako reakci na kůrovcovou kalamitu jsme se rozhodli ukončit obchodní vazby s našimi dlouholetými dodavateli a dali jsme přednost regionálním dodavatelům. Z pohledu budoucnosti to nebylo vůbec jednoduché rozhodnutí,“ potvrzuje Vladislav Šarudi. Kronospan Jihlava tak třetím rokem pomáhá vlastníkům lesů na Vysočině s likvidací napadeného dřeva. Touto pomocí se snaží snížit ekonomické dopady kůrovcové kalamity tak, aby majitelé lesů mohli alespoň z části přistoupit k asanaci zničených porostů na Vysočině.

Kronospan maximálně vyhověl v objemech odběrů kůrovcového dřeva Správě městských lesů Jihlava a pomohl také desítkám lesních družstev a obcím. „Objem dřeva od Správy městských lesů Jihlava vzrostl za poslední tři roky na sedminásobek. Stejně budeme spolupracovat i v letošním roce, dokonce předpokládáme, že odběr dřeva ještě mírně poroste,“ vypočítává jednatel Kronospanu Martin Dvořáček. Jeho slova potvrzuje Václav Kodet ředitel Správy městských lesů Jihlava:  „Bez Kronospanu bychom si v současné situaci nevěděli rady a neměli bychom kůrovcové dřevo kam dávat. V loňském roce byl naším největším odběratelem.“

Dřevozpracující průmysl má strategický význam

V roce 2019 překročila kůrovcová kalamita těžební kapacity lesnického sektoru České republiky. Obtížnou situaci podtrhl i celoevropský nadbytek kalamitního dříví způsobený větrnými vlivy na jihu Evropy. Česko se v tuto chvíli řadí mezi světovou špičku ve vývozu nezpracované kulatiny, řeziva, palet a surových materiálů na bázi dřeva. V následujících letech tak lze očekávat celoplošné negativní dopady v rámci celé ČR. Je proto důležité investovat i do rozvoje zpracování dřeva. Jen pokud CO2 zůstane vázané ve dřevě (ve výrobcích ze dřeva), nedochází k jeho uvolňování do atmosféry tak, jak se to děje, pokud se například spálí nebo nechá zetlít v lese.  Nárůst aktivit při zpracování dřeva tak významným způsobem pomůže snížit podíl CO2 v atmosféře. To je pro budoucnost jeden z nejdůležitějších celospolečenských cílů.

Nejmodernější filtrační technologie funguje v Jihlavě

Abychom mohli vyrobit dřevotřískové desky a OSB desky, musíme dřevo vysušit. Přitom v sušárnách třísek vznikají desítky tun vodní páry za hodinu, které po přefiltrování odcházejí do komína.

Kronospan jako první na světě použil pro odfiltrování emisí z komínů filtrační systém UTWS. Na přípravě tohoto projektu začal pracovat již v roce 2003, kdy se rozhodl rozvinout technologii používanou u malých zařízení ve Švýcarsku pro své velkokapacitní sušárny třísek. Vývoj byl velmi náročný. Technicky složité zařízení muselo být před vydáním stavebního povolení posouzeno v procesu EIA (proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí). Účastníkem stavebního řízení byla například i nezisková organizace Arnika, která vůči stavbě filtračního zařízení neměla žádné námitky a vzdala se práv na odvolání. Stavební povolení tak nabylo právní moci 7. 5. 2007. Jihlavský závod byl první, který měl možnost toto zařízení ve svém provozu nainstalovat.

Jak filtrační systém UTWS pracuje?

V sušárně vybavené tímto filtračním systémem probíhá sušení třísek v uzavřeném okruhu. Plyny a páry uvolňované ze sušeného materiálu jsou nejprve zbaveny prachových částic v cyklonových odlučovačích a následně jsou spalovány při vysokých teplotách ve spalovací komoře. Zbytky nespálených tuhých částic jsou nakonec odloučeny v suchém elektrofiltru.

A čím je vlastně UTWS tak výjimečný? Spalováním sušících plynů a prachových částic při teplotách 750–800° C se z plynů radikálním způsobem odstraní organické látky včetně jejich aromatických složek. Právě ty byly v minulosti zdrojem nepříjemného zápachu a stížností.

Evropské směrnice plní Kronospan ve výrazném předstihu

Již před koncem roku 2007 byl uveden filtrační systém UTWS do provozu na sušárně třísek pro výrobu dřevotřískových desek a snížil emise prachu 15x a emise organických látek 5,5x. To byl skvělý výsledek, kterého se podařilo Kronospanu dosáhnout osm let před platným nařízením Evropské komise k používání tzv. BAT technologií (Best Available Technology – nejlepší dostupná technologie). V roce 2014 byl instalován UTWS i na sušárnách třísek pro výrobu OSB. Přestože se jedná o zcela originální zařízení, byl UTWS uznán Evropskou komisí jako vyspělá technologie BAT. Jeho výsledky jsou navíc lepší než běžně využívaná BAT technologie tzv. „mokré elektrofiltry“, a to právě v redukci nežádoucích organických látek.

Systém UTWS nelze vypnout!

Filtrační systém UTWS je nejenom investičně velice nákladný ale provozně se jedná i o velice složité zařízení. Je součástí technologie sušení třísek s přímým napojením na zdroje tepla. Tento systém není možné provozovat odděleně nebo některé jeho části vypínat. Zařízení vyžaduje maximálně kvalitní obsluhu a vytváří velké nároky na provozovatele. Každá porucha nebo závada je příčinou odstavení celého zařízení tedy i samotné výroby desek. Proces sušení bez filtračního systému není možný!

Výrazný přebytek emisních povolenek

Evropa se zavázala snižovat emise skleníkových plynů. Aby svůj závazek mohla plnit, funguje zde systém emisních povolenek. Každý stát EU rozděluje mezi producenty skleníkových plynů emisní povolenky. Kdo se nepřizpůsobí předepsanému trendu snižování fosilních paliv, musí si povolenky dokoupit na volném trhu. Kronospan má výrazný přebytek těchto emisních povolenek. To znamená, že dlouhodobě a velmi zodpovědně snižuje energetickou náročnost své výroby.

Výsledky měření emisí jsou pod hranicí limitů

Každý rok probíhá měření emisí a výsledky jsou zaznamenávány v centrálních registrech, kde se s nimi může každý seznámit. Měřené koncentrace škodlivin jsou hluboko pod hranicí limitů stanovených úřady. Splňujeme všechny zákonné normy. Modernizace naší výroby ale zároveň nikdy nekončí. Stále se snažíme využívat nejnovější poznatky z našeho oboru při snižování dopadů procesů výroby na životní prostředí.

Formaldehyd je velmi často zmiňován v souvislosti s působením Jihlavské společnosti Kronospan. Kolem podílu tohoto dřevozpracujícího závodu na emisích formaldehydu, jeho vlivu na životní prostředí a zdraví obyvatel Jihlavy koluje mnoho zavádějících informací. Tyto informace jsou založeny na historických dojmem a mýtech. Fakta však dokládají něco zcela jiného. V lednu 2019 zpracoval nezávislý a autorizovaný odborník pro hodnocení zdravotních rizik RNDr. Bohumil Pokorný, CSc., studii zhodnocující zdravotní rizika expozice formaldehydem z emisí společnosti Kronospan v Jihlavě.

Studie dokládá, že podíl Kronospanu na emisích formaldehydu v Jihlavě je velmi nízký a zdravotní rizika pro občany prakticky nulová. 

Jihlava má ale čisté ovzduší 

Porovnáme-li koncentrace formaldehydu ve volném ovzduší vybraných evropských měst, je na tom Jihlava se svým průměrem 1,24 µg/m3 formaldehydu velmi dobře a znamená to, že se řadí mezi lokality s čistým ovzduším. 

„Celkové koncentrace formaldehydu ve volném ovzduší v Jihlavě jsou velmi podobné jako v severských městech Evropy, což kontrastuje s velkoměsty typu Řím, Athény s jejich průměry značně převyšujícími jednotky mikrogramů,“ zmínil Pokorný.

Jako vstupní podklad pro studii RNDr. Bohumila Pokorného, CSc., byla využita rozptylová studie Mgr. Jakuba Bucka z roku 2018. Rozptylová studie detailní zpracovává výsledky autorizovaných měření emisí formaldehydu  z činnosti Kronospanu. 

Identická data použila také nezisková organizace Arnika k hodnocení znečišťovatelů ČR za uvedený rok. Arnika však ve svém žebříčku porovnává látky, jejichž vliv na životní prostředí není srovnatelný. Jak sám expert Arniky Milan Havel pro ČTK řekl, slabosti jejich žebříčku je, že v nich není zhodnocena účinnost jednotlivých škodlivin z hlediska jejich objemu. Arnika nezohledňuje rizika příslušných emisních koncentrací látek, z jejichž součtu je její žebříček sestaven. Nezachycuje ani vliv těchto látek na životní prostředí, ani skutečnou expozici obyvatel touto škodlivinou. 

Uvedená fakta a měření zřetelně ukazují na velmi nízký podíl Kronospanu na emisích formaldehydu v Jihlavě a na prakticky nulové zdravotní riziko pro občany. Tento stav je výsledkem dlouhodobého úsilí společnosti Kronospan o modernizaci všech důležitých technologických uzlů výroby. Rozhodujícími investicemi byly instalace dvou špičkových filtrační systémů UTWS v letech 2007 a 2014 s celkovými náklady ve výši 1,2 miliardy Kč. 

Každá nová investice do moderních zařízení a technologií je připravován tak, aby přinesla především snížení dopadů z činnosti výroby společnosti na životní prostředí. Je při tom využíváno nejnovějšího know-how celé skupiny Kronospan. 

Kronospan investuje nejen do technologií minimalizujících dopady z výrobní činnosti na životní prostředí, ale i do vývoje výrobků se sníženou emisí formaldehydu. 

Dáváme dřevu nový život. Šetříme tak naše lesy i životní prostředí 

Dřevotřískové desky vyrábíme z dřevěného recyklátu. Ročně tím zachráníme 600 tisíc stromů, které mohou zůstat v lese. Jak takový recyklát vzniká, kde ho bereme a jak s ním pracujeme? Pojďme se na to podívat zblízka.

Všichni jsme se naučili třídit použité plasty, papír i kovový odpad. Třídění dřeva je však ve srovnání s ostatním odpadem teprve na začátku. Tedy alespoň v České republice. Dřevo je přitom materiál, který se dá vytřídit velmi efektivně a zpětně využít při dalším zpracování. Navíc spalování odpadního dřeva je pro životní prostředí a klima velmi zatěžující proces, na rozdíl od jeho druhotného zpracování. Právě proto se ve vyspělých zemích stalo důležitým trendem zpracování odpadního dřeva a jeho následné využití jako suroviny pro nové výrobky. Mezi první české zpracovatele odpadního dřeva a průkopníky v této oblasti patří jihlavský Kronospan.  

Zde je kompletní studie: Studie ENVIpřínos recyklátu

Nastává doba recyklace dřevěného odpadu

Nejde však jenom o praktické zpracování odpadů. Podívejme se ještě hlouběji. Stromy pohlcují oxid uhličitý (CO2), to se učí děti již na základní škole. Ve dřevě zůstane uhlík a do atmosféry se dostane kyslík. Důležité je, že uhlík zůstává ve dřevě i tehdy, když je ze stromu vyroben například stůl, u kterého právě sedíte. A když stůl doslouží, může být recyklován do nového výrobku. Čím déle se tedy dřevo používá a recykluje, tím déle váže oxid uhličitý, který se tak nedostává do atmosféry. 

Mnozí z nás dnes vědomě řídí svoji činnost s cílem zanechat za sebou co nejmenší „uhlíkovou stopu“. Snažíme se omezit cesty autem nebo letadlem, nepoužívat plastové obaly apod.  To je zodpovědné chování. Takže pokud se s námi zaměříte i na sběr starého dřeva, Vaše bilance bude ještě lepší.  

Učíme české firmy, jak správně dřevěný odpad třídit

V Česku budou platit stejné postupy pravděpodobně až v roce 2030. U nás v Kronospanu nechceme čekat tak dlouho. Začali jsme budovat výkupní sklady po celé České republice a učit firmy správně třídit dřevěný odpad a také správně odebírat recyklát ze sběrných dvorů, které provozují obce a města. Naším záměrem je trvale navyšovat využití dřevěných odpadů a tomu podřizujeme naše nové investice. Díky moderním technologiím jsme schopni zpracovávat vytříděný dřevěný odpad, jehož objem se bude s novým zákonem o odpadech rychle navyšovat.

Odkud pochází zpracovávaný recyklát?

Recyklát dovezený ze zahraničí již neskladujeme jako dříve, ale putuje přímo do výroby. Český dřevěný recyklát skladujeme pod přísným dohledem. Nechali jsme si odborníky z Vysoké školy báňské zpracovat důkladnou analýzu s cílem předejít do budoucna požárům a jiným haváriím. Výsledkům a doporučením této studie jsme přizpůsobili podmínky skladování recyklátu.

Recyklát pod přísným dohledem

Ptáte se, jak kontrolujeme kvalitu zpracovávaného recyklátu? V Kronospanu uplatňujeme třístupňovou kontrolu.  Každá jednotlivá zásilka ze zahraničí podléhá kontrole úřadů v zemi původu a navíc musí být povolena Ministerstvem životního prostředí ČR. V Kronospanu recyklát znovu kontrolujeme. Pokud kvalita neodpovídá, zásilku vracíme zpět. V tomto ohledu jsme neúprosní a do výroby pustíme jen materiál, který splňuje přísné parametry.

Dáváme dřevu nový život

Jsme součástí Jihlavy

Koloběh dřeva v oběhové ekonomice

Pomáháme snižovat uhlíkovou stopu